Tohle je podle mě trochu slabší kapitola, hodně věcí jsem nechala na vaší fantasii. Nikde tam vlastně není jméno, ale všem asi dojde, že to je Kankurova část (pro ty, kdo stále nechápou... další minulostní kapitola z Život si nevybereš). Kankuro a Temari tu vystupují jako dvojčata, já vím, že nejsou, ale tak nějak... to z toho vyplynulo. Bude i Temina povídka, ale asi bude dost krátká... Původně jsem zvažovala, že bude součástí tohodle, ale ono by se to pletlo... Šťouralové mohou najít známky incestu, ale nebylo to tak míněno...
Temari a já. Byli jsme jedno. A pak už ne.
*
Jsme dvojčata, přesto, že si nejsme příliš podobní, jiná
barva očí, vlasů, jiné pohlaví a přesto, jsme stejní, protože jsme jeden
*
Další sourozenec. Mám ho rád, ale o Temi se nechci dělit,
ona je moje! Moje polovina. Dělám přesně to, co rodiče chtějí, spolu s Temi.
Moje polovina, ne Gaarova, ale nakonec se dělím.
* (8)
Temi, Gaara, otec a matka. Můj svět, ale zvětšuje se. Najdu
si kamarády. A poprvé jdu do divadla – kabuki. Fascinuje mě to. Doma si na tvář
namaluju stejné obrázky, jako měli herci, ale matka mi je smaže, prý se to pro
prince nesluší. Kdo je princ? Já?
*(10)
Vzal jsem na kabuki Temari a Gaaru, líbí se jim to, ale moji
fascinaci nechápou, mrzí mě to. Doufal jsem, že Temi, moje polovina to musí
cítit stejně jako já.
*(12)
Už tomu rozumím, to že jsem princ, znamená, že jednou budu
to, co táta. Ale co když nechci? Líbí se mi kabuki. „Ale Temari je přece starší
než já.“
„Ale Temari je dívka.“
A to vadí?
*(15)
Maluji se jenom tajně, oblíbil jsem si fialovou barvu, je
jako květiny, těch je u nás málo. Matka s otcem říkají, že mi našli
nevěstu, ale co když nechci? Říkám to nahlas.
„Pak nejsi princ.“
*(18)
Pohádali jsme se, ale nikdo mě nedonutí, abych si vzal tu
noční můru. Už nejsem princ a Temi… Zastala se rodičů, už není mojí polovinou,
jsem sám.
* (19)
Zůstávám v paláci. Černá ovce rodiny. I když následníkem je
teď Gaara, pořád jsem princ. Už se nelíčím tajně, je to jako zbroj, ty šokované
výrazy, líbí se mi to. Temi se mnou nemluví. Vlastně jediný, kdo se mnou mluví,
je Gaaara, ironie. Temi je vlastně víc kluk, než děvče, ale nikdo to nevidí,
jen kvůli malému rozdílu mezi našimi nohami nesmí vládnout, přitom je
nejstarší. Bez svojí poloviny se cítím slabý, chodím do nevěstinců, je to jen
chvilka, ale na malou chvíli, jen moment se cítím celý, nedokonalý, ale celý.
* (21)
Temi odjela, bude vyjednávat o Gaarově sňatku, naši chtějí,
aby se oženil s princeznou z vedlejší země, bylo by to prý výhodné
pro obě strany. Chybí mi, sice jsme spolu od té události v podstatě nemluvili,
mohl jsem ji alespoň pozorovat, teď už ní nemám nic a to jsme dřív byli jedno.
Jass
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :D Alespoň doufám, že je za co děkovat... Ale jak mi nedávno někdo řekl, vždycky je za co děkovat, takže díky!